Když se Hana Lipovská ucházela o místo v Radě České televize, mimochodem za aktivní podpory hnutí Trikólora, tvrdila, že jí jde hlavně o ekonomiku. Zhlédli se v ní proto ti, kteří čekali důslednou kritiku České televize a kontrolu hospodaření.
Po zvolení vytáhla do boje s generálním ředitelem, potom její podivné konstrukce začaly prudit i její kolegy v radě. S Janou Bobošíkovou začala natáčet videa hojně sdílená přes profily SPD. A nakonec jim nebyl dost dobrý ani Tomio Okamura, takže se daly do holportu s Lubomírem Volným a Marianem Bojkem. „Níž už to nejde,“ citovala Lipovská na tiskové konferenci SMS zprávy, které jí v reakci na kandidaturu chodí. Nečetla je ovšem jako sebereflexi. Naopak spíš hrdě, prý je dokladem odvahy spojit své jméno s politiky, jichž se ostatní štítí…
… Čím dál víc je zřejmé, že současné kroky Hany Lipovské v Radě České televize mají sloužit jen jako předvolební agenda, jako levné získání pozornosti médií. Proto nechtěla na konkrétní novinářské dotazy blíže popsat, v čem spočívá trestní oznámení, které podala na šéfa televize. Buď se točila na jedné neurčité větě, anebo opakovala, že materiál má 150 stran.
Není první a nejspíš ani poslední mediální radní zkoušející politickou kariéru. Ti, kdo to zkoušeli před ní, však neuspěli…“
Celý komentář Filipa Rožánka z 1. 8. 2021
doporučujeme v HN ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační
Předchozí k tématu v ON: