Že jsou na tom naše lesy špatně, dnes už vidí každý na vlastní oči. Jehličnany hynou v podstatě všude. Je to horší, než jsme si kdy dokázali představit. A to říkám přesto, že na riziko podobné kalamity upozorňujeme už pětadvacet let. Pětadvacet let tu máme vědecké prognózy, podle nichž se v důsledku změn klimatu změní prostředí pro smrk tak, že bude u nás přežívat do budoucna jen v nejvyšších horských polohách. Původně je to totiž horská dřevina, má mělký kořenový systém a závisí na dostatečném množství srážek….
říká Jaromír Bláha v rozhovoru s Jakubem Patočkou.
Když jsme tedy věděli, že naše lesy směřují ke kalamitě, proč jsme se na to nedokázali lépe připravit?
V roce 2008 vláda schválila Národní lesnický program, který byl v podstatě konsenzem všech zainteresovaných skupin – od lesnického průmyslu, tedy těžařských akciových společností a Lesů České republiky, až po ekologické organizace. Ten v obecné míře říkal, jak se má měnit legislativa, dotační politika, vzdělávání na lesnických školách a podobně. V roce 2012 byla pak vládou schválena státní lesnická politika.
Ta říkala nejen co se má změnit – druhová skladba a tak podobně – ale také jak se to má udělat: vypracovat nový lesní zákon a změnit zákon o myslivosti. Problém je, že to, co bylo v kompetenci Ministerstva zemědělství, tedy změna legislativy a dotační politiky, tak se prostě nestalo. Ministerstvo to neudělalo… Je tu podle mě určitá byrokratická setrvačnost celého ministerského aparátu, což platí i pro dvě odborné instituce, které ministerstvo samo zřizuje a o něž se opírá – na mysli mám Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Ústav pro hospodářskou úpravu lesa….V téhle situaci, kdy nám tu plošně schnou lesy, sami mají schváleny koncepce, které neplní, tak přijdou a řeknou, že udělají další koncepci. Je to absurdní. Jako by ti lidé žili úplně mimo realitu…
Co se tedy dá vůbec dělat, dá se ještě kalamita nějak zastavit? Jaké přesně změny v hospodaření by měly nastat?
…Jediné, co víme, je, že je potřeba pěstovat ty lesy druhově co nejpestřejší, protože pestré lesy odolávají vždycky víc. Zvláště když jsou diverzifikované strukturálně a věkově, když to není jedna kultura a generace buku třeba.
Vytváření bukových monokultur není náhrada za smrkové monokultury, to nebude fungovat. Také doporučení Evropského lesnického institutu směřují k podpoře resilience neboli „odolnosti“ a doporučují obnovovat lesy plastičtějšími druhy dřevin, což znamená třeba břízy a podobně, měkké listnáče, které se dokáží pružněji přizpůsobovat podmínkám, ačkoli nedávají takový ekonomický výnos.
Zmiňovaný Evropský lesnický institut předložil nedávno vládám velice kvalitní analýzu, kterou dělali experti napříč Evropou. A v té říkají, že současné metody boje s kůrovcem teď prostě nebudou fungovat.
Že je potřeba přehodnotit přístup, dobře zvážit, kde se bude zasahovat a kde to nemá smysl a spíše lesy na podobné kalamitní rozpady připravit. Zkrátka: že je potřeba naučit se s kalamitou žít. Že tady prostě bude a nic se s tím nenadělá.
A dodávají: věnujte se přípravě těch lesů. Dívejte se na to měřítkem celé krajiny, ne jednotlivých stromů či porostů. Ale naše ministerstvo zemědělství tohle opět úplně ignoruje. Přitom tu analýzu v podstatě spolufinancovalo. Měli tu v Praze konferenci, kde to ti vědci přednesli, ministr zemědělství to uváděl, zaznívala silná kritika stávajících postupů. A následně ministerstvo rozeslalo tiskovou zprávu, že prý postupuje v souladu s doporučeními. Což přitom vůbec není pravda…
Lidé mohou podepsat výzvu na webu Zachraňme lesy.
A mohou napsat poslancům či za nimi přímo jít osobně a apelovat na to, aby v září podpořili pozměňovací návrhy poslankyň Pekarové-Adamové (TOP09), Fialové (ANO) a Holomčíka (Piráti), které by napravily alespoň ty nejhorší problémy dnešní legislativy.
Celý „Rozhovor s Jaromírem Bláhou: Vinu za rozvrat lesů nese ministerstvo zemědělství“ ze 16.8.2019, včetně souvisejících odkazů, doporučujeme na Deníku Referendum ZDE.
DOPORUČUJEME související:
Zadržením vody v krajině pomocí organické hmoty v podobě hnojení hnojem, kompostem nebo organickým granulovaným hnojivem lze významně podpořit dotování vodních toků a podzemních zdrojů vody a taktéž vodních nádrží. Schopnost organické hmoty zadržovat vodu také pomáhá přežití výsadby zeleně ve městech a volné krajině. Vyšší podíl organické hmoty zpomaluje vysychání půdy při teplotách nad 30 °C o více než 7 dní.
Naopak při povodňových stavech se organická hmota chová jako „houba“, která nasává velké množství vody a zadržuje ji. Tímto napomáhá zpomalení povodňových vln tak, jako tomu bylo v případě Šumavských rašeliništ při povodních v roce 2002.
„Martin Stehlík: Zlepšení vodního stavu krajiny můžeme dosáhnout velmi rychle. Lékem je prosté zvýšení organické hmoty v půdě“, celý článek z 9.8.2019 v Ekolistu ZDE.
Náhledový obrázek a foto v textu: ilustrační
Dlouhodobě sledujeme témata krajiny, lesů, vody, půdy… jejich ohrožení a možností nápravy.
Sledujte je s námi!
V Otevřených novinách v rubrice
Udržitelnost krajiny a rozvoje.
