„PSÍ UŠI. Dnes se budeme netradičně vyjadřovat výhradně obrazem. Sociologickým experimentem zvaným několik posledních voleb bylo totiž zjištěno, že většina českého lidu neumí číst, případně sice hláskovat jakž takž umí, ale není schopna psanému projevu porozumět. Zajímavé ovšem je, že jak jde o letáky se slevami v Kauflandu, náhle se lid na hluboko zasuté školní znalosti rozpomene. Tak pojďme k dílu.“
- A jak se nám vyvíjí kauza s odvoláním neodvoláním ministra hentej kultůry?
„Ještě nenastal čas, abych k celé této kauze řekl svůj názor, ale brzy to nastane.“(Andrej Babiš, toho času poslíček vzkazů mezi předsedou vlády a ČSSD Milošem Zemanem a místopředsedou vlády a ČSSD Janem Hamáčkem, ČT24, 25. července) - Cyklus „ženy s kvérem“ má v českých reáliích dlouhou tradici, vzpomeneme si třeba na paní poslankyni Janu Černochovou. Vždy je to vkusné a vhodně to doplňuje veřejnou debatu o ženském prvku v politice.
- „Studuji politiku až tři hodiny denně“ Dominik Hašek nevyloučil kandidaturu na prezidenta
- Jiří Ovčáček – oficiální portrét…
Existuje vlastně v politice jedna věc horší – a tou je zbytnělé ego v kombinaci s nenaplněnými ambicemi. Focení sebe sama se tento týden hradní podúředník věnoval se svou obyklou kadencí samopalu vz. 24, tedy tatatatatatata.
Doporučujeme Psí uši Roberta Maleckého na HlídacíPes.org 28.7.2019 „Česko v obrazech: Koho se bojí Andrej Babiš, ministryně financí s kvérem a Hašek na Hrad!“ ZDE.
„PSÍ UŠI. Máme za sebou polovinu prázdnin. Ještě dvě tři vládní krize – a budou tu Vánoce. Pan prezident se odebral na dovolenou, odjel na ni i jeho zástupce pro věci politické poručík Ovčáček. Ještě předtím ale tento nevolený podúředník Pražského hradu povyhrožoval zvolenému premiérovi vládnoucímu s důvěrou sněmovny (ať už si o tom myslíme cokoli, je to tak), ať si moc nevyskakuje, nebo uvidí. Tolik v krátkosti shrnutí top-politiky, pojďme k méně významným podudálostem.“
- Vyčleňuje se nám zde nová fronta disidentů. Mívá to vždy stejný průběh: Méně známý člen či příznivec hnutí ANO se x let podílí na holdingových rejích, nese spoluzodpovědnost za oblbování lidu, nakonec však vlivem různých okolností (zapuzení, odřeknutí peněz na koncertní šňůry, vykopnutí do Evropského parlamentu) prohlédne – a je za hvězdu. Poslední případ se týká čerstvé europoslankyně Radky Maxové.
„V ANO se hodnotí především loajalita, ne skutečná práce.“
(Radka Maxová pro deník Právo, 2. srpna)
Čili dobré ráno. V našem světě má samozřejmě každý na změnu názoru nárok, proč ne, nikdy není pozdě. Mělo by to ovšem mít nějakou štábní kulturu, tedy například veřejná omluva následovaná rezignací na všechny veřejné funkce, k níž paní poslankyni hnutí dopomohlo. Jinak jde samozřejmě o obyčejnou licoměrnost až zbabělost.
Doporučujeme Psí uši Roberta Maleckého na HlídacíPes.org 4.8.2019 „Jak se Piráti vracejí do 50. let, smějící se bestie vs. fake news a jak vzniká homosexualita“ ZDE.
Náhledový obrázek a obrázek v textu: ilustrační