Ředitelství silnic a dálnic opět posunulo termín zprovoznění další částí Pražského okruhu mezi brněnskou D1 a hradeckou D11 – tentokrát až na rok 2024. To je ovšem optimističtější varianta. Pokud v Bruselu nevyjedná výjimku na použití zastaralé studie o vlivu na životní prostředí či prohraje spor s obcemi o trasu okruhu, stavba se zpozdí o dalších pět let.
Neschopnost uvážlivě naplánovat, řádně projednat a kvalitně postavit dopravní stavby v České republice je jedním z nevýraznějších projevů naší posttotalitní společnosti a to více než čtvrtstoletí po pádu komunismu. Plánování dopravy, to nejsou jen narýsované dálnice drobící krajinu a zalévající ji asfaltem! To je zásadní spoluvytváření atmosféry a směřování společnosti, která se buď posadí do aut a vypne mozek stylem po nás (s)poušť, nebo bude myslet a svůj způsob života bude postupně měnit v souladu s nároky stavu a budoucnosti světa.
Nejbližší ukázku máme pod nosem – tzv. běchovickou křižovatku ( stavbu 511) a tzv. obchvat ( přeložku I/12). A po desetiletí sklízíme a – dále pěstujeme – trpké plody politické arogance a hlouposti při jejím plánování a projednávání. Za nekonečné oddalování stavby a nakonec i zpochybnění „jediné možné varianty“ nenesou vinu nesouhlasící obce a jejich právem znepokojení občané. Není vinen „Brusel“ – věčný hromosvod české neschopnosti – a viníkem nejsou ani přísnější pravidla EIA – naopak, díky za ně!
V poslední informaci o dalším odložení stavby obchvatu na Aktuálně.cz si lze přečíst tři zásadní zmínky o podstatě problému:
„…Dvanáct obcí na trase okruhu si stěžuje na to, že jejich připomínky nebyly dostatečně zohledněny. A že Ředitelství silnic a dálnic stanovilo konkrétní variantu, aniž porovnalo, zda by jiná nebyla vhodnější. A podalo žalobu proti Zásadám územního rozvoje, jimiž město vytyčilo trasu sporné části okruhu. „Nejsme proti okruhu. Samozřejmě víme, že je to nezbytná stavba. Ale je otázka, kudy má vést,“ uvedl na středečním jednání soudu právní zástupce obcí Michal Bernard.
…. v roce 2015 vstoupil v platnost nový zákon, který na studii EIA stanoví přísnější požadavky. A ty je nutné splnit, aby země dosáhla na evropské peníze. Česko se sice mohlo pokusit vyjednat s Bruselem výjimku, aby mohlo staré studie použít, ale zaspalo. Problém se přitom netýká jen Pražského okruhu, ale i dalších 63 velkých staveb v Česku za více než 100 miliard korun.
…Ještě počátkem devadesátých let přitom Praha plánovala, že celý pražský okruh o délce 83 kilometrů bude dokončen kolem roku 2010. Nyní ho stojí necelá polovina – jen 39 kilometrů. A s rokem 2010 počítaly i stavební úřady, když vydávaly stavební povolení na tunel Blanka. Jako jedna ze stěžejních podmínek povolení byla ta, že Blanka může být uvedena do provozu až poté, co bude dokončen a zprovozněn Pražský okruh. Aby mohla řidiče do Blanky pustit, použila Praha kličku a povolila zkušební provoz. Řidiči tak jezdí nezkolaudovanou stavbou; zkolaudovat ji půjde až po zprovoznění celého Pražského okruhu.“
…
Vyprázdněné heslo „obchvat“ například výrazně komplikuje nejméně 20 let uvažování o řešení dopravy v Újezdě. A začasté sloužilo a slouží jako okřídlená výmluva pro cokoli, co se udělat může, ale nechce nebo neumí. Za této situace bych za nejrozumější považovala systematickou přípravu na možnost stavby obchvatu, zejména při výsadbě izolačního pásu zeleně a oprášení a aktualizaci koncepce Rohožník z r. 2013 – 2014. Současně je nutné dále pracovat s koncepcí dopravy v Újezdě a vytrvale postupovat na jejím zklidňování s minimalizací přílivu motoristů z okolí. A to i přes nevratné záseky, které v minulosti přinesla například pumpa a dva diskonty (Penny a Lidl ) uprostřed obce, s vyplývající denodenní „dávkou“ aut z Újezda a okolí. Strategickým plánem z r. 2012 a první koncepcí dopravy v Újezdě se udělal první krok k postupnému ovládnutí mnohaletého a stupňovaného chaosu. Po ročním myšlenkovém vakuu je čas s dopravními plány Újezda uvnitř obce i ve vztahu k okolí dále pracovat.
AKTUALIZACE 26.2.2016
„ Žalobu některých městských částí Prahy a obcí na hlavní město kvůli vymezení trasy Pražského okruhu v pátek (26.2.2016) zamítl soud. Trasa byla součástí aktualizace zásad územního rozvoje, kterou Praha schválila v roce 2014. Vést má od Ruzyně kolem Suchdola k dálnici D8 a dále kolem Vinoře a Satalic k dálnici D10 a D11. Podle obcí trasa přivede tranzitní dopravu do obydlených oblastí a zhorší životní prostředí. Také podle nich nebyla vydána v souladu se zákonem. Rozhodnutí pražského městského soudu je pravomocné, žalobci proti němu ale nejspíš podají kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
…Schválení zásad územního rozvoje je prvním krokem při přípravě stavby, následuje územní řízení, které se věnuje dopadům na životní prostředí podrobněji. Posledním krokem je řízení o vydání stavebního povolení.“
ČTK, celý článek ZDE
Všechny zveřejněné informace o stavbě 511 a přeložce I/12
najdete chronologicky v Tématu Otevřených novin ZDE.
Názor Zita Kazdová, celý článek na Aktuálně. cz, 18.2.2016, z něhož jsou použity citace, najdete ZDE
Náhledový obrázek: DÁL NIC – filmový příběh Iva Bystřičana o nedostavěné české dálnici, info ZDE
