Minulé úterý (19. listopadu 2024) uplynulo prvních tisíc dnů od Putinovy invaze na Ukrajinu.
Pro smutné výročí připravil Deník Referendum dvojici textů:
Náš redaktor Petr Jedlička napsal podrobnou analýzu tří otázek, které budou rozhodovat o vývoji dalšího tisíce dní: co přesně bude v souvislosti s Ruskem a Ukrajinou podnikat Donald Trump se svou diplomacií, jak se v rámci změněné situace zachová Putinův režim a jak se ke změnám postaví Ukrajinci a státy Evropské unie.
a
Výkonná editorka DR Jitka Komendová přeložila reportáž magazínu Verstka, opozičního ruského média, které ve své práci využívá anonymně pracujících kolegů přímo v Rusku.
Zdroj: newsletter DR, 19. 11. 2024
Doplňujeme ještě připomenutí 1000 dnů války v deníku FORUM24 v newsleteru 19. 11. 2024:
Začalo to,“ lakonicky oznámil 24. února 2022 nad ránem v kuchyni jejich domova ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj své manželce Oleně. Toho dne do jejich země vpadla ruská armáda a začala plnohodnotná válka. Na to, že bude Ukrajina svobodná i nyní, po tisíci dnech ruského náporu, by v té chvíli zřejmě nevsadil ani ten největší optimista.
Ruská „speciální operace“ měla trvat několik dní až týdnů. Zelenskému začal nepřetržitě zvonit telefon a různí představitelé západních velmocí mu jeden po druhém nabízeli evakuaci. On jim mezitím stále podrážděněji vysvětloval, že jeho lidé se okupantům nevzdají a že potřebuje především zbraně, nikoli odvoz. Nebyla to planá slova. Ukrajinci se nevzdali a bojují o svou nezávislost dodnes.
Co přineslo tisíc dnů bojů, jak vypadá situace na Ukrajině a jaké jsou vyhlídky dalšího vývoje zmapoval Martin Skýpala, který oslovil nejen bezpečnostní experty, ale také několik dobrovolníků, kteří napadené zemi pomáhají.
Masakr v Buči, zničení Kachovské přehrady, Prigožinova vzpoura či severokorejští vojáci v ruských uniformách. Pavel Šmejkal píše o deseti milnících války, která už si vyžádala statisíce mrtvých a miliardové škody.
„Západ se rozhodl válku prohrát, a to nejen na Ukrajině, ale na celém světě. Ukrajina je jen frontovou linií mnohem rozsáhlejších střetů. Nechuť reagovat na každou další ruskou eskalaci znamenala, že volná koalice podporující Moskvu byla povzbuzena k tomu, aby Západ dále napadala dalšími způsoby. A nejsou to jen hlavní podezřelí Čína, Rusko, Írán a Severní Korea,“ říká v rozhovoru s Vojtěchem Laštůvkou britský spisovatel a analytik Keir Giles, který se dlouhodobě věnuje Rusku.
Zdroj:
Náhledový obrázek: ilustrační – ukrajinská vlajka (Pexels)
AKTUALIZACE:
Dvě dámy stojí na dešti. Jedna má deštník a není mokrá. Druhá je zmáčená od hlavy k patě a toužebně kouká k obloze, kdy přestane pršet. Obálka právě vydané finské příručky pro obyvatele, jak se připravit na krizové situace a jak jim čelit. Nestraší válkou ani klimatickou pohromou, ale nabízí pomocnou ruku. Podobná knížka vyšla i ve Švédsku.
Vydat ve dvou sousedních zemích, čerstvých členech NATO, příručku pro krizové situace ve stejný den, a navíc den předtím, než si Evropa připomene tisící den od zahájení ruské invaze, je marketingový majstrštyk.
Celá Evropa si tak může uvědomit, v jaké situaci se opravdu nachází.
… celý komenář Martina Ehla z 20. 11. 2024 v HN:
Tisíc dní války, tisíc dní síly Ukrajiny a slabosti EU. Kudy vede evropská cesta k pomoci Ukrajině a posílení obrany?
