Zamyšlení nad magií pražského hradu, sídle českého žvástu

Poslední usnesení Stálé komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury, pro jistotu formulované poníženým jazykem studenta prvního ročníku práv, odmítlo projednat v Senátu návrh k vyslovení neschopnosti Miloše Zemana vykonávat úřad prezidenta republiky. Naposledy podobná zbabělost skončila nejdřív Mnichovem a pak komunistickou okupací…

Z českých prezidentů se na Pražském hradě stávají karikatury monarchů, ovšem bez příslušné víry v podřízenost kodexu a povinnostem „moci důstojné“, jak postavení konstitučních monarchů popsal už v devatenáctém století anglický myslitel Walter Bagehot.

Stejně zajímavý je fakt, že po více než století republikánské výchovy stále existuje velká část společnosti, která na Hradě podvědomě hledá pohádkového „českého krále“ a spojuje jakéhokoliv hradního nájemníka s nedefinovatelnou představou národního státu a spravedlnosti. Brutálně to kdysi vyjádřil někdo údajně z okruhu Karla Čapka: „Češi by milovali i gorilu, kdyby seděla na Pražském hradě.“..

 

… Dokud český parlament nedokáže demokratickými prostředky prezidenta kontrolovat, bude z Pražského hradu jenom „sídlo českého žvástu“, jak zhroucení důstojnosti popsal za vlády Václava Klause vynikající český spisovatel a diplomat Jiří Gruša.

Celý text
Jan Urban: Češi by milovali i gorilu, kdyby seděla na Pražském hradě
najdete na Hlídací Pes.org, 28. 7. 2021 ZDE.

Náhledový obrázek: ilustrační

Související příspěvky