Za krizi demokracie v Česku je zodpovědný Miloš Zeman, tč. prezident. Trestně stíhaný, vydíratelný premiér a vymývání mozků propagandou ANO mu to umožňuje

„..Pokoušet se debatovat s Milošem Zemanem je jako hrát šachy s holubem. Pozuráží figurky, pokálí šachovnici a pak se po ní prochází jako král.“

..Stručně: Premiér Andrej Babiš navrhl na základě požadavku ČSSD výměnu na postu ministra kultury. A prezident se k tomu nemá. Čímž jednoznačně porušuje ústavní pravidla. Zeman to samozřejmě nedělá jen pro radost nebo aby hájil křeslo pro svého oblíbence Antonína Staňka, i když i tyhle motivy hrají roli. Především chce opět maximalizovat svoji moc. Ponižuje ČSSD, aby odešla z vlády, po čemž by mohlo následovat doplnění kabinetu „odborníky“ − rozuměj Zemanovými lidmi. Jak to dopadne, nelze odhadovat, ale jedno můžeme říci jistě. Prezident udělal další krok k tomu, aby proměnil český politický systém v „kryptoprezidentský“. Tedy v takový, kde sice prezident nemá formálně velké pravomoci, ale ve skutečnosti je klíčovým hráčem. A to je nebezpečnější, než se zdá.

Český politický systém je dle ústavy založen na soutěži politických stran. Opravdu se tam nepíše, že jde o soutěž stran s prezidentem. Ten má mít jinou roli − reprezentanta státu navenek, moderátora politického provozu a pečovatele o obsazení institucí, které tvoří další pilíře liberální demokracie (soudy, centrální banka…). Prezidentovi Miloši Zemanovi ale místo toho jde o přímý podíl na vládní moci. To je nejen v rozporu jak s duchem ústavy, ale i s tradičním vnímáním prezidentské role v polistopadovém Česku. Když se hovoří o tom, že prezident by měl být nadstranický, myslí se tím, že by neměl žádnou z partají favorizovat. Nikoli, že by měl diktovat stranám, co mají dělat. Natož aby se míchal do práce premiérovi. Přesně to ale Zeman dělá: diktuje ČSSD, koho má nebo nemá nominovat do vlády, snaží se ji úplně vyautovat jako autonomní politickou sílu..-

Zemanova argumentace, že v ústavě nestojí, dokdy má ministra na návrh premiéra odvolat, takže o co jde, je čirá vykutálenost. Ústava byla psána s předpokladem, že nejvyšší funkci budou vykonávat lidé, kteří si uvědomují, jaká je jejich role v systému a jak důležité je pro demokracii dodržovat pravidla hry − formální i neformální. Proto ústava není psána s detailností návodu na obsluhu mikrovlnné trouby,..

..“Kdo je tady prezident?“ ptá se výsměšně (Zeman) v Mladé frontě Dnes, když je tázán, proč se nechová v souladu s tím, co předpokládá ústava. Předvádí nám myšlení ve stylu: „Vyhrál jsem volby, tak si můžu dělat, co chci.“ To už není jen ústavní krize. To je krize demokracie. Směřujeme ke stavu, kdy pravidla jsou ničím, a kdo vyhraje volby, může kolem sebe mydlit hlava nehlava. Za tuto krizi je zodpovědný hlavně Miloš Zeman, který zneužil respektu, jemuž se těší jeho úřad, kvůli chování, jež poškozuje polistopadový demokratický systém.

Bylo by dobré dát Zemanovi volajícímu „Kdo je tady prezident?“ jasně najevo, co to znamená být prezident. Tedy jaká je jeho role v systému. Kompetenční žaloba, kterou by řešil Ústavní soud, je to nejmenší. Ukazuje se, že žaloba pro hrubé porušení ústavy, s níž přišla skupina senátorů, je přesně ta reakce, kterou si Miloš Zeman zaslouží.“

DOPORUČUJEME celý „Komentář Petra Honzejka: Zeman bourá polistopadový systém demokracie“ v HN, 30.6.2019 ZDE.
Odkaz pro sdílení:
https://archiv.ihned.cz/c7-66599570-mcrn6-7c95d7f7e94f962  


Doporučujeme též související:

„Reakce lidí Andreje Babiše na demonstraci na Letné jsou pozoruhodné. Vesměs začínají povinnou větou ve stylu: „Demonstranti mají právo vyslovit svůj názor, ale křivdí nám, nic špatného neděláme.“ Pak se ale zpravidla pustí do vlastních úvah a začne jízda. Postupně leze na povrch myšlení svědčící o tom, že chápou demokracii notně redukovaně.

Asi nejlepší ukázku tohoto uvažování předvedl předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. V první reakci v ČT prohlásil: „Já mám jiné názory, já mám jiné politické postoje, já s tím nesouhlasím, já si ani nemyslím, že takto se postupuje v řádně fungující demokracii, já si myslím, že skutečně ten politický souboj, a vycházím z Ústavy České republiky, kde je přímo v úvodu napsáno, že politický střet je u nás založen na samotném vzniku a soutěži politických stran.“

Plyne z toho, že občanské protesty jsou podle něj jaksi mimo „řádně fungující demokracii“, protože ta se má omezit na soutěž partají. Předvádí se nám myšlení, jež degraduje občany na pasivní odevzdávače hlasů ve volbách. Občany aktivní, kteří tuto roli odmítají a leží jim na srdci způsob, jakým je delegovaná moc vykonávána, pak tyto úvahy vymísťují z „řádu“ demokracie.

Tedy: ti, kdo disciplinovaně odevzdají hlasy a pak všechno nechají na politických profesionálech, představují „řád“. Ti, kteří se zajímají o dění a jsou ochotni dát svůj postoj najevo, jsou „neřád“. Z téhle sémantiky se pak lehce odvodí, co s nimi. „Neřády“ buď ignorovat, nebo okřiknout, či je srovnat do latě. Dialog moci s občanskou společností je tak už od základu odmítán…“ celý komentář Petra Honzejka „Demonstranti jako neřád a zvláštní lidé. Anoisté mají problém s demokracií“ v HN 26.6.2019 ZDE.

 

„… Klíčovou osobou české politiky je premiér (nežijeme v prezidentském systému). Za vládu ručí premiér, jeho návrh na odvolání ministra Zeman musí přijmout, navíc, jak víme, Staněk podal demisi. A najednou to máme znovu jak na talíři, poněkolikáté: Babiš se tváří jako vtělené superego, všecko zmákne, nad něj není. Jenže jak Zeman dupne, Babiš se scvrkne do velikosti panáčka Kena, do kterého Zeman může v klidu píchat špendlíky a on drží, nemůže nedržet. (Pořád je přece ve hře milost za Čapí hnízdo, záloha, „tlačák“.)

Další reálie, rovněž známá z dob minulých:

Zeman má obsedantní potřebu řídit, ovládat, vyčnívat. Nestačí mu vysedávat v TV Barrandov s pseudomoderátorem Soukupem, potřebuje, aby se politika kolem něj točila, aby on s ní točil. Staněk mu to dokonale umožnil, je poslušný (poslechl Hamáčka a podal demisi, poslouchá Zemana a neodchází, klidně to přece může zabalit sám, přestat chodit do vlády, když rezignoval, stejně ho nikdo nebere vážně). Zeman opět trůní v centru pozornosti, vše se kol něj točí.

Co chce? Stačí lehce zapojit paměť: jakou si původně představoval vládu? Chtěl menšinovou vládu ANO, již by podporovali komunisté a okamurovci (SPD). Nejhorší možnou konstelaci, jež by Česko mohla potkat, rozvratnou, antievropskou…“

Martin Fendrych „Zeman je žralok v dětském bazénku, frajer Babiš se ho bojí, nechává ho řádit “ na Aktuálně.cz, 28.6.2019 ZDE.

Náhledový obrázek a foto v textu: ilustrační

Související příspěvky