Vědci z České limnologické společnosti (ČLS) upozornili v otevřeném dopise na nedostatečné řešení problémů s vodou a suchem. Vadí jim, že stávající opatření neberou v úvahu krajinu jako celek, ale snaží se řešit například jen potoky, přehrady či lesy. Předseda společnosti Martin Rulík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci řekl, že výsledkem nedostatečné péče o krajinu je i rozpad lesů, degradace zemědělské půdy a také přehřívání měst.
„Jsme hluboce znepokojeni dlouhodobě nepříznivým vývojem hospodaření s vodou v naší zemi, která je zcela závislá na srážkách,“ uvedli vědci v dopise určeném politikům. Krajina podle nich ztratila schopnost zadržovat vodu, což se projevuje tendencí k suchu a srážkám, navíc se krajina bez vody rychle přehřívá. „Opatření, která se udělala, jsou zaměřená na jednotlivé prvky, ale krajina je propojená,“ řekl Rulík.
Česká krajina podle něj dosud doplácí na změny v zemědělství po kolektivizaci v 50. letech, kdy se odvodňovaly podmáčené půdy, rovnala koryta menších toků a stavěly jezy na těch větších. „Třeba na Moravě bylo jezů postaveno tolik, že se projevuje potamalizace. To znamená, že vzdutí nad jezem, kde voda zůstane téměř stát, dosahuje téměř až k dalšímu jezu. Sled jezů změní tekoucí řeku ve sled nádrží,“ uvedl. Má to za následek hromadění sedimentů, škodlivých látek, změnu dna a také změnu organismů včetně ryb.
Naopak menší řeky a potoky se mnohdy potýkají s opačným problémem, jsou vyspádované, vybetonované a voda jimi rychle odteče. „Ztratí tak kontakt s podzemní vodou. V přírodě je to zásadní jev, že hladina podzemní vody kopíruje hladinu vody v korytě,“ vysvětlil Rulík. Narovnané vybetonované potoky a říčky navíc nemohou svou energii uplatnit v meandrech, proto se v nich rychleji vymílá dno a tok se zahlubuje. „Příkladem je Morávka u Frýdku-Místku, která má zahloubení devět až jedenáct metrů. Automaticky klesá i hladina podzemní vody,“ vysvětlil vědec. I když se rovnání a betonování koryt dnes už nedělá, podle Rulíka se stále plánují opatření, která mohou uškodit udržení vody v krajině, jako jsou nedůsledně promyšlené přehrady.
Otevřený dopis je určen hlavně pro politiky, vědci ale chtějí na problém s vodou a stavem krajiny upozornit i veřejnost. Jeho text vznikl na limnologické konferenci v Jizerských horách na konci června. Limnologie je obor, který se zabývá veškerými kontinentálními vodami. ČLS má více než 200 členů, jsou mezi nimi odborníci z univerzit, výzkumných ústavů i podniků spravujících vodní toky.
K lepší péči o krajinu vyzvala politiky nedávno i Platforma pro krajinu, což je uskupení vědců, které koordinuje Botanický ústav Akademie věd. Platforma se zaměřuje více na stav lesů, zabývá se ale i stavem půdy a zadržováním vody v krajině.
ČTK 16.7.2018, Ekolist
Otevřený dopis ČLS:
My, členové České limnologické společnosti, se systematicky a profesně věnujeme otázkám spojeným s vodou v naší zemi i v Evropě. Jsme hluboce znepokojeni dlouhodobě nepříznivým vývojem hospodaření s vodou v naší zemi, která je zcela závislá na srážkách. Naše krajina ztratila schopnost účinně zadržovat vodu, což se projevuje zvýšenou tendencí k suchu a povodním. Zároveň voda v krajině plní důležitou klimatizační funkci – krajina bez vody se rychle přehřívá. Z krajiny, která nedokáže v celé své ploše zadržovat vodu, se navíc vyplavuje zvýšené množství znečišťujících látek, zejména živin a pesticidů, které znehodnocují naše nenahraditelné zdroje povrchové i podzemní vody.
Vědci a odborníci již získali dostatečné množství poznatků o nebezpečích, která nám hrozí. Víme také, jak se rizikům bránit a jak poměry v krajině zlepšit, abychom dalším generacím předali krajinu, která bude umožňovat zdravý život.
Zásadní nedostatek vidíme zejména ve dvou oblastech. Především musíme napravit CELOU krajinu a nikoli pouze některé její části, protože její jednotlivé části, tedy například potoky, lesy, zemědělská půda, přehradní nádrže a rybníky jsou vzájemně propojeny a fungují jako celek. Druhou zcela nedostatečně fungující oblastí je realizace již dávno známých opatření. Proto se dnes setkáváme s rozpadem našich lesů a s degradací našich zemědělských půd, což jsou také hlavní příčiny nedostatečného zadržování vody v krajině. Vinou odkládané realizace nápravných opatření nedokážeme ani rozumně hospodařit s dešťovou vodou ve městech a naše vody, včetně zdrojů vody pitné, stále nemohou dosáhnout dobré jakosti a dobrého ekologického stavu.
Apelujeme na představitele politické sféry, aby se poctivě věnovali otázkám vody, která propojuje celou Zemi a propojuje i nás samotné s Přírodou. Tato problematika je silně zanedbaná a bez soustředěného úsilí ji zlepšit nedokážeme.
Zároveň se obracíme na celou naši veřejnost, aby se aktivně zajímala o své životní prostředí a aby dala politikům jasně najevo, že otázka dalšího vývoje naší krajiny – a tím i zdravých podmínek pro život – nám není lhostejná.
Česká limnologická společnost, z.s., červen 2018
Limnologie se zabývá výzkumem sladkých vod (povrchových i podzemních)ve všech aspektech. Charakteristický je mezioborový ekosystémový přístup, založený na studiu vztahů mezi organismy a prostředím. Česká limnologická společnost sdružuje odborníky na hydrologii, hydrochemii, mikrobiologii, hydrobiologii, technologii úpravy pitné vody a čištění odpadních vod, hygienu vody apod. a specialisty pro determinaci různých skupin vodních organismů.
Náhledový obrázek: ilustrační
Předchozí v ON: V České republice máme obrovský problém s ničením půdy a biodiverzity. Jsme poslední generace, která může zabránit kolapsu
Témata krajiny, lesů, vody, půdy… jejich obyvatel, ohrožení a možností nápravy
dlouhodobě sledujeme v Otevřených novinách,
souhrnně v rubrice Téma – Udržitelnost krajiny a rozvoje.
