Je to jediné opravdu široce sdílené vyprávění (dnes se říká narativ), které v roce 1989 spojovalo českou společnost. Vědomí, že tenkrát v srpnu roku 1968 nám Sověti zabránili žít ve svobodné společnosti. Oběti dějin si sice hned vzápětí zdevastovaly svobodné prostředí úplně samy, mýtus poražených a ponížených ale zůstal zadřený do těla společnosti. Stejně hluboko jako kdysi „mnichovský komplex“, strašlivá zrada, která opět byla připravena vlastní (ne)činností.
… Běda národu, který potřebuje hrdiny, napsal kdysi Brecht, a dodal – a běda těm, kteří je nemají…
Někde tady je stěžejní otázka pokládaná kriticky filmu Vlny: není ve velmi přímočaré snaze snímku za každou cenu ohromit a strhnout šikovně fixovaná národní mytologie oběti a trpitele? A je smyslem filmového umění takové mýty spoluvytvářet a cíleně posilovat, anebo je tu umění od toho, aby sklon k sebeoslavě problematizovalo, aby ukazovalo něco, co na rozdíl od mýtických vyprávění vidět není?
…
Celou recenzi Petra Fischera na jdete v Přítomnosti, 26. 8. 2024
Na vlnách národní mytologie
Související k tématu:
… Tvrzení, replikované zřejmě kvůli propagaci filmu, že se podařilo konečně natočit historický film evropského formátu, nesdílím: k tomu, aby to tak bylo, zručná koláž dokumentárních a inscenovaných záběrů nestačí.
Scénář obsahuje řadu klišé a stereotypů, neposkytuje pronikavý, s odstupem viděný obraz československého obrodného procesu — nebo přesněji řečeno jeho pražské části.
A nezasazuje ho tudíž do kontextu událostí 60. let v ostatních evropských zemích.
Bylo by hodné obdivu, kdyby film dokázal udržet napětí i mravní étos, aniž by — pokolikáté už? — podával schematický antikomunistický obraz reality.
…
Celou recenzi Aleny Zemančíkové si můžete přečíst v Deníku Referendum, 18. 8. 2024
Na vlnách stereotypu
Náhledový obrázek: ilustrační (piqsels)
Tématické články nejdete v Otevřených novinách pod štítkem „Báli jsme se Západu…“.
AKTUALIZACE:
Zajímá vás „jak to bylo doopravdy“?
Doporučujeme Vlny a skutečnost – pětidílný seriál Radiožurnálu ZDE.
