Posedlost českými „bejvaly“. Jejich pseudomoudra, pomluvy a sebechvály jsou ale jen mediální smog

„Jen hlupák se nepoučí z minulosti. A jen idiot si ji vymýšlí,“ prohlásil v srpnu roku 1968 tehdejší finský prezident Urho Kekkonen.

Americké demokracii lze vytýkat spoustu věcí, ale jejím skutečným skvostem až dosud byla nepsaná zásada, že se bývalí prezidenti a vrcholní představitelé vlády zdržují komentování politiky svých nástupců a aktuální politiky vůbec.

Změnil to až nástup Donalda Trumpa s jeho kolotočářským politickým marketingem.

To naši čeští „bývalí“ (ekvivalent lehce posměšného anglického termínu „hasbeen“ v češtině, bohužel, není k mání) nikdy nepochopili, že jejich důležitost pro stát zmizela s odchodem ze služby v nejvyšších politických funkcích…

…pro české „bejvaly“ je zjevně nemyslitelné, že by svět mohl přežít i bez jejich moudra a pomluv následovníků.
A pak, opět v Čechách asi nevyhnutelně, nemohou přestat mluvit o historii a pro historii.

Ne, že by o ní něco hlubšího věděli. Spojuje je však, opět výjimečně česká, neschopnost nechat historii minulosti a nevidět v ní jen další politický klacek pro cenzurování diskusí o současných politickým problémech a příležitost za každou cenu zdůraznit vlastní výjimečnost…

 

Celý článek najdete na HlídacíPes.org, 29. 1. 2025:
Jan Urban: České volební specifikum? Vyšší průtoky mouder Zemanů, Klausů a Topolánků
Náhledový obrázek: ilustrační

Související příspěvky