Politici typu babiš zneužívají témata ochrany klimatu jako ohrožení prosperity. A zejména obyvatelé zemí „Visegrádské čtyřky“ na to slyší

Zatímco zelené strany slavily v eurovolbách historický úspěch, u nás a v ostatních zemích bývalého východního bloku, které jsou součástí Evropské unie, měli zelení tragický výsledek. Čím to je? „Pokud je ochrana klimatu a nezbytné snižování emisí zarámováno jako ohrožení mírné periferní prosperity, pak je doslova povinností politiků jako Andrej Babiš proti těmto opatřením vystoupit. Protiunijní rétorika, jakou si osvojil Andrej Babiš, ale i ODS, je často spojená právě s odmítáním takzvaných euronesmyslů a byrokratických omezení, a to zejména těch, které se snaží řešit ochranu životního prostředí.

Politici můžou pokaždé poukázat na potřebu prosperity nebo na obavu o pracovní místa a shodit tato opatření ze stolu,“ píše ve svém komentáři Pavel Šplíchal.

V poslední době se v souvislosti s ekologickou krizí často poukazuje na rozvoj jaderné energetiky. Ta má ovšem zásadní problémy: její výstavba je finančně i časově náročná a nelze zaručit její absolutní bezpečnost. Jak uvádí Karel Polanecký z Hnutí Duha ve svém textu: „Rozvoj jaderné energetiky při zachování opatrnosti po fukušimské zkušenosti a současně při zahrnutí zemí, které s technologií nemají žádné zkušenosti, rozhodně nemůže být rychlý.“

Hrozba klimatické katastrofy je každopádně akutní. Podle nejnovější studie Breakthrough National Centre for Climate Restoration totiž bez radikální změny přestane lidská civilizace existovat do roku 2050. „Aby se toto riziko snížilo a lidská civilizace se zachránila, je v nadcházejícím desetiletí zapotřebí masivní globální mobilizace zdrojů k vybudování průmyslového systému s nulovými emisemi a pro přípravu oživení bezpečného klimatu.“ Mary Annaïse Heglar nás proto vyzývá, abychom se přidali k hnutí za záchranu planety a klimatickou spravedlnost: „Nepotřebuju, abyste byli plně solární, nepotřebuju, abyste byli nejveganštější z veganů – můžete u toho mít klidně burgera v ruce.“

Ekologie sama o sobě není z principu ani levicová, ani liberální, ani radikální. Existuje konzervativní ekologický diskurs, stejně jako může existovat spojení ochrany přírody s dalšími politickými a myšlenkovými proudy. V současnosti jde při pokusu o záchranu klimatu o nutnost postavit se vůči celému systému založenému na spalování fosilních paliv. Můžeme mu říkat korporátní kapitalismus a kritizovat ho zleva, ale (například) fundamentalističtí ekologicky založení katolíci by určitě mohli vymyslet i jiná jména a odlišnou kritiku i východiska.

 

Zdroj: A2larm, Newsletter 18.6.2019

AKTUALIZACE 21.6.209:
„Česko na čtvrtečním summitu Evropské unie svým postojem – společně s Polskem a Maďarskem a Estonskem – zabránilo přijetí závěru, jenž měl členské země vyzvat k dosažení emisní neutrality k roku 2050. Evropská média zaujalo vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), jenž ještě před začátkem summitu kritizoval ambici plánovat do roku 2050. „Proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok padesát, jenom proto, že je tu teď taková klima atmosféra,“ prohlásil. Formulace o dosažení emisní neutrality do roku 2050 nakonec v závěrečném prohlášení skončila pouze v poznámce pod čarou, a to s dodatkem, že to tak má být „podle velké většiny členských zemí“…celý čánek na iRozhlas ZDE.

 

 

Náhledový obrázek: ilustrační

Související příspěvky