„Na naší cestě do NATO nestáli jako překážka jen Rusové, ale paradoxně též celá řada vlivných Američanů a Evropanů. Někdejší velvyslanec v USA Michael Žantovský vzpomíná, jak těžké bylo na druhé straně Atlantského oceánu prosadit myšlenku, že by se Češi, Poláci a Maďaři měli stát součástí západního obranného společenství.
Rodačka z Prahy, bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, sehrála jednu z nejdůležitějších rolí při tom, když se rozhodovalo o našem vstupu do Severoatlantické aliance. „Kdybych měla dnes přizvat Čechy, Poláky a Maďary do NATO, byla bych velmi nervózní,“ svěřila se v rozhovoru pro Deník N. Pomiňme skutečnost, že člověk by též asi nebyl úplně klidný, kdyby v těchto dnech jeho země vstupovala do vojenské organizace, v níž má hlavní slovo velmoc vedená Donaldem Trumpem. Pro její povzdechnutí, že dnešní České republice nerozumí, má asi nemálo z nás pochopení.
Pro Václava Klause byl vstup do NATO druhořadou záležitostí, za nejdůležitější považoval naše členství Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, klubu 36 nejrozvinutějších států světa s demokracií a tržní ekonomikou. Miloš Zeman zase Alianci nikdy neodpustil svůj souhlas s leteckým zásahem proti režimu Slobodana Miloševiče v Jugoslávii. Na postoje vrcholných českých politiků, kteří před dvaceti lety stáli u vyjednávání a podpisu našeho členství, zavzpomínal tehdejší vyjednavač vstupu a později velvyslanec při NATO Karel Kovanda.
„Ministr zahraničí Kavan se v době, kdy se rozhodovalo o našem souhlasu s klíčovou fází vojenské operace, schoval na ostrov Mauricius, kde nebyl telefonní signál. A místopředseda vlády Egon Lánský, který měl na starosti koordinaci, se zamkl v Praze na noc do koupelny a pustil vodu tak, aby žádný telefon neslyšel,“ popsal Deníku N koncepční přístup některých ministrů v době, kdy se rozhodovalo o úderech na Jugoslávii, tehdejší velvyslanec ve Washingtonu Alexandr Vondra.
Na svoji armádu pohlíží dodnes celá řada Čechů… no, řekněme skrz prsty. Sice už se o ní nehovoří jako o spolku novodobých Švejků, ale respekt si buduje jen pomalu a obtížně. Těch dvacet let v NATO je však na našich ozbrojených silách skutečně znát. Naši spojenci na ně pohlížejí jako na spolehlivé partnery, mají skvělé výsledky v zahraničních misích, jejich příslušníci školí vojenské profesionály po celém světě. Česká armáda má na co být hrdá, vyplývá z článku, který napsal kolega Jan Wirnitzer. Ještě kdyby na ní politici tak nešetřili.
Že je tu NATO kvůli tomu, aby chránilo Evropu a Severní Ameriku, je asi vcelku jasné. Neméně důležitý je však oceán mezi oběma kontinenty, o čemž my suchozemci asi moc nepřemýšlíme. Analytik Michael Romancov ve své analýze vysvětluje, proč je tento prostor strategicky tak významný pro naši bezpečnost.
A chvilka hrůzy na závěr tohoto bloku: „V roce 2005 prosadil premiér Jiří Paroubek společně s masovým, celospolečenským hnutím „Ano základnám“ stavbu ruského radaru v Brdech.“ Zkusili jste si někdy představit, jak by to v této zemi mohlo dnes vypadat, kdyby před dvaceti lety Bill Clinton nevyslyšel hlasy Václava Havla, Lecha Wałęsy, amerických „jestřábů“ a nemnoha evropských politiků? Kolega Jan Kudláček se o to pokusil a není to hezká představa.“
Zdroj: Notes Deníku N, 12.3.2019
Související:
„Češi a NATO. Chceme společnou obranu, dáváme na ni ale málo. Prestiž zachraňují zahraniční mise“ na HlídacíPes.org, 12.3.2019 ZDE.
Související:
„Velká jednička České televizi a nedostatečná Hradu za organizaci tiskové konference“ na Aktuálně.cz , 12.3.2019 ZDE.
ČT24, Martin Řezníček: „Měl bych dotaz na všechny čtyři prezidenty s dovolením, jak hodnotíte slova, která tady dnes pronesla na úvod konference bývalá ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightové o tom, že Vladimír Putin se pokouší podlomit demokracii v Evropě a zároveň rozdělit alianci. Souhlasíte s tím? Můžete odpovědět klidně stručně.“
Andrzej Duda, polský prezident:
„Přestaneme-li reagovat, pak za chvíli budeme mít ruské letadla nad Prahou, nad Varšavou a pozítří nad Berlínem…“ K útoku na Skripala ve Velké Británii polský prezident dále řekl: „To je pouze ruská demonstrace síly, kozácké drzosti,“ a dodal, že Rusko vydává vysoké výdaje na výzvědné operace, fake news a kyber útoky.Andrej Kiska, slovenský prezident:
„Cílem Ruska je rozbít jednotu Severoatlantické aliance a využívá k tomu všechny možné zbraně, které existují…, protože z čeho má Rusko strach, to je naše jednota a naše síla.“Miloš Zeman, český prezident:
„Ten, kdo má strach z provokací, tím prozrazuje jen svoji vlastní slabost. Hrdá a sebevědomá země se má ve spolupráci se svými spojenci možnost sama ubránit a nemá se bát.“János Áder, maďarský prezident:
„Jedna věc je, že Maďarsko se zúčastní a i se zúčastnilo sankcí proti Rusku nezávisle na tom, jaké to znamená pro ně hospodářské škody. Druhá věc je Maďarsko se účastní vzdušné obrany vzdušného prostoru baltických států, a třetí co chci říci a co tu zároveň dosud nezaznělo, že zájem Maďarska je, aby dialog s Ruskem byl zachován, a aby politická pnutí byla co nejvíce snížena a za co nejrychlejší dobu. (Za souhlasného pokyvování prezidenta Zemana, poznámka hchr).