Přátelé cykloturistiky a přírody!
O neděli 4. Prosince 2016 jsme s kámošem, co taky jezdí v zimě, vyrazili „ve dvou“ do ojíněné předvánoční krajiny. Po předchozím dohadování jsme se rozhodli pro štreku Benešov-Český Šternberk-Benešov. Důvodem byl hlavně ten fakt, že z Benešova až k hradu vedou dálkové turistické stezky s tím, že do Vlašimi se pojede po červené a pak až do cíle po modré.
Přijměte tento výlet jako další tip pro vaše vlastní vyjížďky:
REPORTÁŽ Z CYKLOAKCE BENEŠOV-ŠTERNBERK-BENEŠOV v neděli 4.12.2016
Počasí přálo, bylo bezvětří, slunce jakž takž svítilo a teplota se držela lehce pod nulou. Půda byla zmrzlá, pokrytá jinovatkou, ale jinak suchá a kupodivu neklouzavá. Z Benešova od nádraží jsme vyjeli kolem půl deváté. Po jedné jsme byli ve Vlašimi, kde jsme před místním lidlem dali „na stojáka“ něco jako opožděný oběd. Modrá turistická pak vedla podél Blanice a v konečném úseku chvíli i „podél dálnice“. Odpoledne po čtvrté hodině a po 60 kilometrech drncání po kořenech a ojíněné trávě jsme stanuli před hradem. V rámci možností jsme si tuhle skvostnou a zachovalou historickou stavbu prohlédli a vycvakli. Za mrazivého soumraku jsme se na zpáteční cestu vydali po silnici číslo 111 přes Divišov do Struhařova a odtud po silnici č. 112 do Benešova k vlaku. Tuhle část výletu jsme absolvovali již za tmy a večerního mrazíku. Naštěstí z nebe nic nepadalo a silnice neklouzala. Na „asfaltové“ zpáteční cestě jsme udělali přestávku na opuštěné zastávce autobusu. Byla to klika, protože během této krátké pauzy jedno kolemjedoucí auto dostalo na jinak stále ještě suché silnici hodiny a zastavilo se o svodidla. Být v tu chvíli na kole na silnici, tak ten tento raport už asi nepíšu. Nicméně v Benešově jsme se nahrnuli do vyhřátého pantografu na Prahu. V nohou jsme tam měli celkem přesně 83 kilometrů, z toho 60 km terénem. Já jsem pantograf opustil v Uhříněvsi, abych po vlastní ose překonal ještě něco přes deset kilometrů domů. Tyto kilometry jinak bývají nudné a někdy i „romantické“, ale tentokrát ne. Z nebe začalo masivně padat to, čemu se říká mrznoucí mrholení. A to je pro všechna jednostopá vozidla potenciálně fatální. Poslední čtvrthodinu na kole jsem měl pěkně nahnáno a byl po čertech rád, když jsem po celkových zhruba 100 kilometrech zase stál před barákem. Tak či onak to bylo krásné a bylo toho (fakt) dost. Fotky řeknou více.
Rudolf Zemek
cyklovyletypraha@seznam.cz
mobil: 702 183 101
Další fotky jsou na:
http://50plus.rajce.idnes.cz/Na_Cesky_Sternberk_zimni_krajinou_na_kole_4.12.2016/
Další fotoalba jsou na:
http://50plus.rajce.idnes.cz/