Zastoupení smrku ztepilého v lesích ČR v důsledku současné kalamity klesá, přesto velmi pravděpodobně zůstane i nadále jednou z hlavních hospodářských dřevin. Závažným problémem se ale ukazuje skutečnost, že kůrovec zničil řadu kvalitních smrkových porostů určených ke sběru osiva. Hrozí tak riziko, že bude značně obtížné vypěstovat dostatečný počet kvalitních sazenic vhodných pro umělou obnovu.
V této situaci se lesníci musí zaměřit na vyhledávání a uznávání stromů či porostů vhodných ke sběru reprodukčního materiálu a k napěstování sazenic pro konkrétní přírodní lesní oblasti (PLO), reprezentující území s obdobnými geologickými, klimatickými, orografickými a fytogeograficko typologickými poměry, v jejichž rámci je umožněn horizontální přenos reprodukčního materiálu lesních dřevin (RMLD).
Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti chtějí tomuto procesu vyhledávání vhodných porostů napomoci svým výzkumem, proto zpracovali a publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2021 článek Výsledky provenienčního pokusu se smrkem ztepilým na střední Moravě ve věku 35 let. Přičemž každá provenience reprezentuje jinou oblast původu smrku v rámci České republiky…
… celé odborné shrnutí najdete v článku Jana Řezáče
Jaký ekotyp smrku ztepilého je perspektivní? Nejlepší jsou z Vysočiny, Jeseníků a Beskyd
v Ekolistu, 23. 1. 2022 ZDE.
Náhledový obrázek: Smrk ztepilý – Picea abies, wikimedia, autor ŠJů
