Ačkoli jsou další volby prezidenta České republiky poměrně vzdálené, v parlamentu finišuje nová podoba pravidel určujících jejich běh.
Novelou zákona o volbě prezidenta se zabýval ústavně-právní výbor v Senátu a nyní by se měla projednat v horní komoře jako celku.
Pokud novela projde, budou se podle ní řídit prezidentské volby v roce 2026.
Doposud situace nebyla jasná a v minulosti sloužilo několik senátorů jako vstupenka do politické soutěže. V roce 2022 například sedm senátorů podepsalo kandidaturu na prezidenta dvěma uchazečům, a poslanec Jaroslav Lobkowicz takhle podpořil dokonce tři kandidáty.
Podle části ústavních právníků to šlo proti smyslu zákona (který to nicméně výslovně nezakazoval). I Nejvyšší správní soud, který některé kandidatury v minulosti přezkoumával, však již ve svém usnesení z roku 2017 řekl, že se přiklání k výkladu, že zákonodárce nemůže být členem většího počtu skupin poslanců či senátorů (navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů).
Právě elektronická petice, která může být založena kandidátem nebo jen s jeho souhlasem, by měla zajistit jednodušší kontrolu podpisů. Podepisování má probíhat navíc přes Portál občana prostřednictvím identity občana, která zamezí duplicitním či nečitelným podpisům (viz kauza, která byla v roce 2023 spojena s českým miliardářem a neúspěšným kandidátem na prezidenta Karlem Janečkem).
Rohanová totiž podpisy nasbírala „předem“ a ministerstvo vnitra shledalo takový postup v pořádku, z prezidentské kandidatury ji nakonec vyloučil až Nejvyšší správní soud.
Zdroj: newslettery@respekt.cz, 16. 8. 2024
Náhledový obrázek: ilustrační, ČRo Plus- Čekání na prezidenta
