„Už se ani věřit nechce
že nám bylo dřív tak lehce
Snad se nám to jenom zdálo
Snad by stačilo jen málo
Kdopak ví…“
(Je to zlý, 1987)
PSÍ UŠI. Je to zlý, zpívala koncem 80. let Hudba Praha. Je to jeden z písňových textů, které reagovaly na pozdní husákovsko-jakešovskou normalizační éru a slabší povahy z něho dodnes mají husí kůži a lehkou nauseu. No a je to zpátky. Občas sice můžeme mít pocit, že to trochu polevuje, ale většinou je to jen víkend. Pak zase festival marnosti propuká s neztenčenou silou. Bylo tomu tak i minulý týden.
„Vy jste naschvál nespokojený, abyste tady mohl mluvit a útočit na toho Babiše.“
(Andrej Babiš hovoří o Andreji Babišovi, Poslanecká sněmovna, 30. ledna)
Tato figura je známá u dětí zhruba do tří let věku, kdy ještě neumějí používat první osobu a hovoří o sobě ve třetí. U většiny dětí se to časem upraví samo, jak ostatně poznamenává psychiatr Cyril Höschl:
„Může to být projev určité regrese (vývojového návratu zpět) a infantilismu (dětinskosti), podobně jako šišlání a rozcapování se. Jestliže o sobě mluví ve třetí osobě normální dospělí lidé (politici), bývá to obvykle projev určité pózy a někdy i narcismu (řečník je sám sobě obdivovaným objektem, o kterém nejen mluví, ale o který se i stará). Naděje, že se to upraví samo, je veliká.“
(Listy Cyrila Höschla,Reflex 49/2009)
Heslem týdne byl bezpochyby hackathon. Událost, při níž programátoři během víkendu naprogramovali systém elektronických dálničních známek, čímž totálně zesměšnili vládu vedenou hnutím ANO. Následoval vrcholný mediální spin – debata o dálničních známkách v zemi, která prakticky nemá dálnice. Co přišlo pak? Pak přišel Andrej Babiš a všechnu smetanu slíznul, milé děti. Normálně, natvrdo a na drzáč…
Přečtěte si celé Psí Uši Roberta Maleckého „Je to zlý, v kolik vstává předseda vlády a kdy státní zástupci uspořádají prokurathon“ z 2.2.2020na HlídacíPes.org ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační
Související v ON:
