Platan, pajasan, škumpa, sakura, švestka červenolistá, túje, dub červený, turecká líska, šeřík, zlatý déšť, jalovec čínský, bobkovišeň… Výčet všech nepůvodních okrasných stromů a keřů by vydal na celou stránku, jejich názvy však nejsou autorovi většinou známy, neb se je z principu neučí. O to více si ale všímá jejich ekologického ne/využití. A je sakramentský rozdíl v diverzitě ovocného sadu či lučního porostu v porovnání s tzv. okrasnou zahradou!
V zemědělské krajině je úbytek početnosti zdůvodňován aplikací pesticidů a absencí rozptýlené zeleně. Ač ve městě se postřikuje velmi omezeně, dřevin i trávníků je tam relativně dost, přesto je diverzita oproti nedávnému období znatelně nižší. Na vině tentokrát není otřepaná klimatická změna, ale lidský faktor, resp. „xenománie“, tzn. preferování nepůvodních druhů dřevin, kýmsi označených za okrasné.
A také časté používání bubnových sekaček místo lištových, které z rozmixovaných trávníků dělají mrtvou pustinu bez hmyzu. Rovněž plošné rušení domácích chovů, nudliček sadů, luk a záhumenek na venkově ve jménu „pokroku a čistého prostředí“ se projevilo na propadu diverzity. A ten i zde, bohužel, další výsadba okrasných dřevin a časté sečení trávníků jen a jen prohlubuje…
… celý článek z 9. 12. 2022 najdete v Ekolistu
Karel Zvářal: Jak dál v městské červeni aneb diverzitu ničíme vědomě
Náhledový obrázek: ilustrační – škumpa