AKTUALIZACE 1.11.2018
„Hlasování o vládní novele infozákona se nekonalo minulý pátek a nakonec ani tuto středu. Poslanci ho dvakrát odložili – naposledy kvůli nepřítomnosti ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Nový termín hlasování je 14. listopadu. A my si na tohle klíčové rozhodnutí počkáme! Vláda přišla s návrhem odepřít občanům přístup k informacím o průběhu trestních řízení a také o porušení závazků ČR vůči EU (včetně vyšetřování dotačních podvodů). Pokud Sněmovna vládní novelu zákona schválí, půjde podle právní analýzy Rekonstrukce státu o největší omezení práva na informace od roku 1989! „
Sledujte horké novinky ze Sněmovny společně s námi! Budeme Vám zasílat nejnovější zprávy v Messengeru, přihlásit se můžete tady. Anebo se vydejte přímo do Sněmovny, kam míří i signatáři výzvy Mantinely demokracie. Svou účast potvrďte na události Mantinely demokracie LIVE.
„Pokud by novela byla schválena tak, jak je navržena, tak by to byl zřejmě největší zásah do práva na informace od roku 1989,“ sdělil TV Nova Josef Karlický, vedoucí týmu Rekonstrukce státu. Reportáž zveřejnila také TN.cz.„Pokud vládní přílepek k návrhu zákona o GDPR projde, veřejnost ztratí přístup k dílčím rozhodnutím soudů,“ informoval ve zprávěo rizikových změnách infozákona minulý čtvrtek iRozhlas.„Co vzbuzuje pochybnosti, je motivace vlády, která je v důsledku trestního stíhání premiéra v jednoznačném střetu zájmů,“ uvedl ústavní právník Maxim Tomoszek, člen expertní skupiny výzvy Mantinely demokracie pro článekEuro.cz.Seznam TV přinesl rozhovor o infozákonu s Josefem Karlickým z Rekonstrukce státu. (Polední zprávy z 26. 10. v čase 4:30)
Původní 25.10.2018
Poslanci budou už zítra schvalovat zákon, který může výrazně omezit přístup občanů k informacím. Pokud schválí vládní novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, půjde podle právní analýzy Rekonstrukce státu o největší omezení práva na informace od roku 1989!
Experti spojení s výzvou Mantinely demokracie se shodli, že pokud poslanci vládní návrh schválí, půjde o překročení jednoho z mantinelů zodpovědné vlády. Došlo by totiž k popření práva na informace, které je neodmyslitelnou součástí demokracie. Experti proto vyzvali poslance, aby vládní návrh nepodpořili a naopak jim doporučili přijmout některý ze tří pozměňovacích návrhů poslance Ondřeje Profanta (Piráti), které ruší plošné výjimky, ale specifické případy řeší více chirurgickou metodou.
…Co ovšem vzbuzuje pochybnosti, je motivace vlády, která je v důsledku trestního stíhání premiéra v jednoznačném střetu zájmů, zvláště když většina z navrhovaných změn není nutná a jen minimum provádí požadavky plynoucí z evropské úpravy...Maxim Tomoszek, ústavní právník.
Podívejte se na celé stanovisko expertů výzvy Mantinely demokracie
V čem je vládní návrh zákona o svobodném přístupu k informacím problematický?
1. Návrh bere veřejnosti právo na informace o průběhu trestního řízení. Už dnešní zákon brání, aby stíhané osoby přes advokáty mohly mařit vyšetřování získáváním informací. Občan však má právo vědět o nejdůležitějších okolnostech významných případů, pokud jde o informaci ve veřejném zájmu. Toto právo plyne z Ústavy a nelze ho zrušit obyčejným zákonem. Základní informace by měly být vždy přístupné, především ve specifických případech vyšetřování veřejných činitelů nebo vážných událostí veřejného významu. To se nemusí týkat jen politiky, ale může to být třeba havárie železničního mostu ve Studénce. Jde o veřejný zájem a je pochopitelné, že se novináři ptají na průběh vyšetřování. A taky musejí mít zákonné právo na odpověď. Jde o náhubkový zákon z druhé strany, kdy svoboda slova může být zasažena i tím, že novináři nebudou moci žádat veřejné orgány o relevantní informace k případu.
2. Novela tají informace, které se dotýkají porušení závazků, které má Česká republika vůči EU. Tato výjimka by znemožnila poskytovat informace o vyšetřování dotačních kauz (jako je Čapí hnízdo) nebo o řízení, které by hypoteticky EU zahájila s ČR o uprchlických kvótách. Čeští úředníci by dokonce ani nesměli českou veřejnost informovat. Novináři by pak pracovali především s úniky informací a informacemi z Bruselu, což přinese více problémů, než užitku. Navíc už dnešní právní úprava zajišťuje, že stát neposkytne informace, které by zhoršily postavení ČR v řízení. Plošné omezení práva na informace však nedává smysl, u každého jednotlivého případu je třeba zvažovat citlivost informací oproti veřejnému zájmu.
3. Tajné služby by nově mohly tajit veškerou svou činnost, nikoliv pouze informace o plnění svých úkolů. Tato výjimka se má rozšířit také na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Návrh přitom toto rozšíření dostatečně nezdůvodňuje. I dnes se alespoň rámcově dozvídáme, že se v rozvědce vyšetřuje její hospodaření.
4. Návrh omezuje přístup k informacím, které by potenciálně „mohly ohrozit ochranu zájmů České republiky v zahraničí”. Jde o zcela vágní a gumovou formulaci. Současná zákonná úprava přitom dostatečně upravuje přístup k výsledkům diplomatických jednání, informacím o sjednávání mezinárodních smluv a chrání občany ČR v zahraničí.
5. Novela chrání tisíce úředníků, ale nemyslí na občany. Navrhuje zcela mlčet o všech, kteří pracují s utajovanými informacemi, aby se zbytečně neprozrazovala jejich identita. To je legitimní u nejvíce utajovaných informací. Návrh je ale tak bezbřehý, že se týká tisíců úředníků, kteří se třeba i v jednom jediném případě seznámili s nejméně utajovanou informací stupně vyhrazeno, například většiny starostů a tajemníků. Úřad by k nim najednou mohl odmítnout jakoukoli informaci – o smyslu jejich práce, odměnách, kompetenci. To je nesmyslné utajení, výstřel dělem na malinkého komára. Psychologický efekt by navíc vytvářel atmosféru „nedotknutelné kasty”.
Jak už se dříve k vládní novele zákona řekl Oldřich Kužílek, expert Otevřené společnosti, spoluautor Zákona o svobodném přístupu k informacím a odborný garant Rekonstrukce státu: „Neexistují žádné důkazy, že by právo na informace někdo účinně zneužil proti zájmům státu. Neznám žádný rozsudek, který by prolomil ochranu skutečně oprávněně chráněné informace. Důvodová zpráva mlží. Spíše bojujeme s malou schopností úřadů infozákon správně používat k ochraně citlivých informací, které se opravdu musí chránit. Alibisticky pak tvrdí, že se něco nedaří kvůli právu na informace. To je blbost. Infozákon to všechno umí chránit. Kvalitní právo na kvalitní informace je ale nezbytnou podmínkou svobody projevu.”
Přidejte se i vy a napište poslancům ještě dnes! Jak na to?
1. Za návrh zákona zodpovídá Ústavně-právní výbor Sněmovny. Tady jsou jeho členové. Vyberte jednoho poslance. Nejlépe ze strany, kterou jste v posledních volbách volili.
2. Najděte kontakt na poslance v této tabulce.
3. Napište, že nesouhlasíte s omezení přístupu veřejnosti k informacím a požádejte je, aby podpořili pozměňovací návrhy, které právo na informace zachovají!
