Biopaliva jen z bioodpadu! NE z české řepky, brazilské sóji, nebo tropické palmy…

Výroba biopaliv v některých případech produkuje srovnatelné nebo větší emise, než konvenční užívání fosilních paliv. Už v roce 2008 upozornili zástupci organizace Přátelé Země, že 80 % britských biopaliv není produkováno udržitelnou formou. A situace se od té doby moc nezměnila na ostrovech ani ve světě. Výroba biopaliv dnes totiž masivně spoléhá na cukrovou třtinu a sóju z Brazílie, řepku z Evropy nebo palmu olejnou v jihovýchodní Asii. Na stránkách žurnálu New Scientist přehledně předestírá členka Královské akademie inženýrů Adisa Azapagic důvody, proč by měla Velká Británie zacílit svou snahu o udržitelnost trochu jiným směrem.„Měli bychom se postarat o to, aby naše země zpracovávala na biopaliva především odpad z rostlinné výroby, a ne se snažila rostlinnou výrobu převádět na energetickou produkci,“ říká Azapagic.

„Biopaliva jsou nám prezentována jako uhlíkově neutrální zdroj, ale jejich produkce k emisím skleníkových plynů prakticky vždy přispívá,“ říká Azapagic. „Vždycky je k ní třeba připojená výroba hnojiv. A pokud někde na zemědělské půdě začnete pěstovat energeticky zhodnotitelnou biomasu, někde jinde se musí vykácet prales, aby se mohlo pěstovat jídlo.“ Produkce biopaliv tak vede ke zvyšování emisí a škodám na životním prostředí.

Jako příklad uvádí starší studii Josepha Fargione z The Nature Conservancy: aby se v Brazílii mohla pěstovat sója, dochází k mýcení pralesů. Ztráta 10 000 čtverečních metrů pralesa (za účelem zisku zemědělské půdy) vyústí k uvolnění 700 000 kilogramů oxidu uhličitého. Aby „udržitelné“ biopalivo pocházející odtud splatilo tento svůj ekologický dluh, trvalo by to 300 let. U palmy olejné na bývalých rašeliništích v Asii je to až 400 let. Benefit z takového biopaliva skutečně neplyne.

Jaká doporučení tedy vědci z Manchesteru a britské Královské akademie inženýrů dávají?

Především zabránit dalším změnám ve způsobu využívání půdy a zemědělskou půdu nechat primárně produkci potravin.

Energetické plodiny ponechat jen na neúživné půdě, která je pro pěstování potravin nevhodná.

A hlavně – zacílit na dosud nezpracovávanou masu biologicky rozložitelných odpadů, především sekundárních a odpadních produktů zemědělství.

 

zdroj: Ekolist 24.7.2017
náhledový obrázek: ilustrační pxhere

 


Související příspěvky