Spadnout do takzvané králičí nory dezinformací může téměř každý.
Zaručenou imunitu proti konspiračním teoriím neposkytuje ani věk, ani dosažené vzdělání.
Naopak rizikové faktory jsou známé, je to třeba příliš mnoho volného času nebo pocit frustrace a nenaplněnosti vlastního života…
„Bylo by mylné považovat tyto občany za stejnorodou skupinu lidí podobného věku, příjmů nebo vzdělání. Důležitější roli totiž hrají faktory jako spokojenost s vlastním životem, postavením ve společnosti nebo očekávání od budoucího vývoje,“ potvrzují i autoři Desatera pro lepší porozumění a čelení dezinformacím vydaného pod hlavičkou Ústavu mezinárodních vztahů.
Aby bylo možné zodpovědět otázku „Kdo věří nesmyslům?“ je dobré se nejdřív ptát, proč jim vůbec někdo věří:
VIDEO: Skutečná imunita proti dezinformacím? Spokojenost v životě a dobře využitý volný čas
… podléhání vlivu dezinformací nezáleží tak na inteligenci, jako spíš na schopnosti využívat analytické myšlení.
Pokud člověk více důvěřuje svým emocím, intuici či instinktům, pak je i méně skeptický vůči spikleneckým teoriím. Vysoká inteligence navíc člověku umožňuje si své – byť mylné – stanovisko dobře obhájit, což následně komplikuje možnost dojít k racionálnímu vysvětlení.
Celou analýzu Jana žabky z 28. 12. 2022 najdete na HlídacíPes.org ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační
Dezinformace není informace! Jak je rozpoznat a jak se ubránit manipulaci a šíření zla.
V Otevřených novinách v rubrice Téma – Dezinformace.
