„Tradičně majitelé lesů preferují smrky a borovice – rychleji rostou a lépe se prodávají. Sucho a kůrovec ale v jehličnatých porostech napáchaly takovou paseku, že musejí začít přemýšlet jinak. Po čtyřiceti letech, kdy se druhová skladba lesů takřka nezměnila, nastartovala radikální proměnu lesa i celého dřevařství až současná katastrofa.
… Dosud se struktura porostů v Česku měnila jen velmi pomalu. V roce 1980 rostly jehličnany na 80 procentech plochy lesů. Přestože po sametové revoluci listnáčů ve výsadbě přibylo, na struktuře porostů se to dodnes projevilo jen velmi mírně, statistickým jazykem sedmi procentními body.
„Za komunismu i v devadesátých letech převažovala u lesů hospodářská funkce,“ vysvětluje Miroslav Kundrata, ředitel strategického rozvoje Nadace Partnerství.
„V posledních desetiletích Lesy ČR přinášely do státního rozpočtu ročně několik miliard, například v roce 2015 až 8,2 miliardy korun. To se teď dlouho nepovede a obnovu lesů budeme muset naopak dotovat. Je pro nás příznačné, že až kalamita donutila resort zemědělství přemýšlet jinak. Lesy zachycují vodu i oxid uhličitý. Jejich mimoprodukční funkce nabývají v době klimatické krize na důležitosti,“ myslí si Kundrata.
… Smrková monokultura se dá spravovat poměrně jednoduše, s velkou nadsázkou na jedno kliknutí. Kvalitní lesnictví ale znamená znát svůj les, starat se o něj, bez schopných lidí to nejde…
DOPORUČUJEME celý, informacemi nabitý článek Jana Bočka na iRozhlas, 10.6.2020:
Tichá revoluce v českých lesích: poprvé se vysadilo víc listnáčů než jehličnanů. Jaké budou lesy po kůrovci?
Náhledový obrázek: ON 2019
Lesy v Otevřených novinách
pod stejnojmenným štítkem ZDE.
