Vyprávět o normalizaci jako dějinném období má svá úskalí. Ve veřejné sféře jsme si zvykli slýchat, že se jednalo o éru bezčasí, stagnace, kdy společnost ustrnula, kdy nedocházelo k událostem tvořícím „velké dějiny“. Jak jinak lze vyprávět takové období než skrze osobní, často rodinné příběhy? Právě o to se ostatně snažila už dobová televizní produkce, … Pokračování textu Normalizační vykuk je otázka charakteru, nikoli doby. Stačí se rozhlédnout