Tak mi po delším časovém úseku přistál do poštovní schránky jeden čtvrtletník. Po prolistování obsahu jsem se dozvěděl, že můj ctěný kolega a troufnu si říci i kamarád MUDr. Jaroslav Jeníček Csc. chodí loupat perníček a že další mí kolegové Ing. Michael Hartman a RNDr. Pavel Roušar a i já jsme GANGSTEŘI.. Ale že pokud bych se chtěl od těchto pánů zastupitelů distancovat, tak bych třebas gangster nemusel být. Děkuji tímto autorovi článku v tomto obskurním čtvrtletníku za ponaučení a doporučení, ale zklamu ho.
Pamatuji doby, kdy mě soudružka učitelka ve škole před celou třídou vyzývala, abych se v hodinách občanské nauky distancoval od svých nejbližších příbuzných, když Stb zjistila, že podepsali Chartu 77.
Pamatuji doby, kdy jsem byl vyzýván, že pokud se distancuji, budu moci jít na školu, kterou jsem si vybral.
Vždy mne vyzýval k distancování člověk, který lidem, od kterých jsem se měl distancovat, nesahal kdyby po kotníky!, ale ani pod podrážky bot. A tak je tomu i nyní. Mohu ujistit pana autora, skoro se mi chce napsat soudruha autora kádrováka , že nemám důvod se distancovat od shora zmiňovaných pánů a přiznám se i mých přátel. Nemám vůbec chuť poslouchat návody nějakého obskurního čtvrtletníku, který má pouze dva autory a jedno téma.
A co se týká gangsterů? Víte, pane autore, v životě jsem měl tu zlou zkušenost stát opravdovým gangsterům tváří v tvař. Gangsterům ozbrojeným a nebezpečným, kteří přepadli obchod mého otce. Gangsterům , kteří drželi zbraň u hlavy mé sestry a já musel volit a jednat, a to velmi rychle, velmi přesně, chladnokrevně . Zvolil jsem bránit svou rodinu, sestru, otce a to s legálně drženou zbraní v ruce. Zvolil jsem a zvolil jsem správně. Z gangsterů se stali částečně klienti státních nápravných zařízení, kde jsou dodnes, a částečně klienti jednoho nejmenovaného pohřebního ústavu. To byli praví gangsteři.
Z toho plyne poznání, že jedno označení za gangstera ze mne, ani z kolegů, gangstera nedělá stejně tak, jako z mého otce a mne nedělalo Vatikánského špiona označení minulého režimu za “náboženského fanatika“.
Na závěr popřeji pisateli onoho článku v onom čtvrtletníku pevné zdraví a hlavně, aby se nezalknul vlastním vztekem a nezpůsobil si jiné zdravotní komplikace, až bude opět vyzývat k nějakému distancování se od někoho nebo něčeho, a nebo až bude po prázdninách počítat, kolik perníčků kdo naloupal.
Tomáš Fábera
náhledový obrázek: tři gangsteři
